Pane, pane, co tu máte

1.
Pane, pane, co tu máte,
co tu dneska prodáváte?
U nás dobře nakoupíte,
své penízky utratíte.

2.
Od pekaře housky,
pečené kousky.

3.
Brambory a zelí,
mám ho pytel celý.

4.
Jitrnice, řízky,
od řezníka z visky.

5.
Mléko, tvaroh, sýry,
ve kterých jsou díry.

6.
Cukrované uši,
pro ty, co jsou hluší.

7.
Panenky a vláčky,
samé pěkné hračky.

8.
Za potřebné věci,
za kanárka v kleci.

HU HU a HE HE
To je zima, to je zima brrrrrrrr
Kožíšek nás nezahřeje brrrrrrr
To je sen, to je sen juchůůůůůů
Oheň si přinesem od dobrých duchů.

Hu hu a he he sejdeme se u večeře.
Až sníme mamuta ledového (pečeného)
Poprosíme boha ohnivého.

Ham, ham a mňam, mňam, šupky dupky do jeskyně,
Ham, ham a mňam, mňam, šupky šupky a už spíme.

MUZIKANTSKÁ RODINA

Táta včera v šatníku

zatloukal pár hřebíků.

Bum, bum, bum (pěstí do dřeva)

až se třásl celý dům.

V kuchyni zas maminka

každou chvíli zacinká

pokličkou, (pokličky)

velkou nebo maličkou.

Naše malá Monika

taky v hudbě vyniká.

Ta hraje (lžičkou o sklenku)

na skleničku od čaje.

I náš Véna ze zvyku

umí dělat muziku:

panečku, (dvě vařečky)

vařečkou o vařečku.

Když my hrajeme do-re-mi,

každá pozná, co jsme my:

jediná (všechno)

muzikantská rodina.

Čáp

Čáp se chlubí klapi klapi klapi.

Nosím na svět jenom samý chlapi.

Holky nosí umouněná vrána,

kam se na mě hrabe vetrána.

Markétka mu říká: ach ty smíšku,

děti přece rostou mámě v bříšku. 

Travička zelená

Travička zelená, to je moje potěšení.
Travička zelená, to je moje peřina.

Když si smyslím na ní lehnu.
Když si smyslím na ní sednu.

Jen se zjara začne pučit.
Nechci já se doma učit.
Travička zelená, to je moje peřina.

 

Když jsem já sloužil

 Když jsem já sloužil to první léto,
vysloužil jsem si kuřátko za to.
A to kuře krákoře,
běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to druhé léto,
vysloužil jsem si kačenku za to.
A ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře, běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to třetí léto,
vysloužil jsem si husičku za to.
A ta husa chodí bosa
a ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře,
běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to čtvrté léto,
vysloužil jsem si vepříka za to.
A ten vepř jako pepř
a ta husa chodí bosa
a ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře, běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

 Když jsem já sloužil to páté léto,
vysloužil jsem si telátko za to.
A to tele hubou mele
a ten vepř jako pepř
a ta husa chodí bosa
a ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře, běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to šesté léto,
vysloužil jsem si kravičku za to.
A ta kráva mléko dává
a to tele hubou mele
a ten vepř jako pepř
a ta husa chodí bosa
a ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře, běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to sedmé léto,
vysloužil jsem si botičky za to.
A ty boty do roboty
ta kráva mléko dává
a to tele hubou mele
a ten vepř jako pepř
a ta husa chodí bosa
a ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře, běhá po dvoře,
má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to osmé léto,
vysloužil jsem si panenku za to.
A ty boty do roboty
a ta kráva mléko dává
a to tele hubou mele
a ten vepř jako pepř
a ta husa chodí bosa
a ta kačka blátotlačka
a to kuře krákoře, běhá po dvoře,
má panenka stele postel v komoře.

 

Jarní

Táta včera na venku našel první sněženku,
vedle petrklíč, zima už je pryč.

U potoka roste kvítí
U potoka roste kvítí,
říkají mu petrklíč,
na koho to slovo padne,
ten musí jít z kola pryč.

Jaro dělá pokusy
Jaro dělá pokusy,
vystrkuje krokusy.
Dříve než se vlády chopí,
vystrkuje periskopy.

Než se jaro osmělí,
vystrkuje podběly.
Ty mu asi dolů hlásí,
čerstvé zprávy o počasí.

Jaro, je to v suchu,
zima už nemůže.
stoupá teplota vzduchu
a míza do růže

 

Jaro, je to v suchu
vichry už nedujou.
Nahlas nebo v duchu,
lidi se radujou

U dopravní cedule,
vyrostly dvě bledule.
Blízko telegrafní tyče,
vyrostly dva petrklíče.

Mravenci už pracujou,
holky sukně zkracujou,
slunce svítí, led je tenký,
jaro, vem si podkolenky

Jaro, je to v suchu,
vichry už nedujou.
Nahlas nebo v duchu,
lidi se radujou.

Stromy se radujou.
Keře se radujou.
Ryby se radujou.
Mouchy se radujou.
Dveře....

Veselé Vánoce

Ref.
Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

1. Proč si děda říct si nedá,
tluče o stůl vpředsíni
a pak děda,marně hledá
kapra pod skříní.

Naše teta peče léta na Vánoce vánočku,
nereptáme aspoň máme něco pro kočku.

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťstné a veselé.

2. Bez prskavek tvrdil Slávek
na Štědrý den nelze být
a pak táta s minimaxem
zavlažoval byt.

Tyhle ryby měly by maso míti samou kost,
říká táta vždy, když chvátá na pohotovost.

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí,šťastné a veselé.

3. Jednou v roce na Vánoce
strejda housle popadne,
jeho vinou se z nich linou
tóny záhadné.

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,
po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

 

Rolničky

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky Vánoce a sníh.

Sláva už je sníh, jedem na saních,
kluci křičí, zvonek zní, jenom táta ztich.
Kouká na syna, uši napíná,
co to slyší v rolničkách? Na co vzpomíná?

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky Vánoce a sníh.

Zvonky dětských let, rozezvoňte svět,
těm co už jsou dospělí, ať je znova pět!
Zvoňte z lehýnka, stačí chvilinka,
vzpomínka jak rolničky, v srdci zacinká.

Rolničky, rolničky kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky Vánoce a sníh.

 

Nezbedný medvěd

1.Potkali jsme medvěda, je to velký nezbeda.

   V lesíku u pelíšku, házel šišku na lišku.

2.Pak navštívil veverku, tu zrzavou čiperku.

   Polechtal ji na bříšku, pak ji vzal pár oříšků.

3.Na sladký med dostal chuť, opatrný méďo buď.

   Hlavou v úlu mlsal med, au to bolí ještě teď!

 

Šel zahradník

Šel zahradník do zahrady s motykou, s motykou.
Vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou.
Nebyla to rozmarýna, byl to křen, byl to křen.
Vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven.

 

Já do lesa nepojedu

Já do lesa nepojedu,
já do lesa nepůjdu,
kdyby na mně hajný přišel,
on by mě vzal sekeru.

Sekera je za dva zlatý
a topůrko za tolar,
kdyby na mně hajný přišel,
on by mně to všecko vzal.

 

Klouzek

V lese je cestička ouzká,
našla tam Zuzana klouzka.
Tam, kde se cestička šíří,
tam našla Zuzana čtyři.
Ptala se hajného Zuzka,
proč je ta houba tak kluzká.
Zasmál se hajný pan Bouzek,
proto jí říkáme klouzek.

 

V lese

Všude po lese něco děje se

padadam  pádam pádam pam,
šišky padají, ptáci lítají,

padadam pádam pádam pam.

R: Kolem sebe koukej, v lese tiše musíš být!

Plno zázraků, stromy do mraků-padadam…..

díra v pařezu-tudy nelezu!-padadam…..
je tu kapradí, to mi nevadí-padadam….
skáču v pohodě, šup-jsem ve vodě, padadam….

R: Kolem sebe koukej, v lese tiše musíš být!

 

Pod dubem, za dubem

Pod dubem, za dubem,
tam si na tě počíháme,
Pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.

Loupežníci z povolání
to jsou páni, to jsou páni.
Loupežníci z profese
nejlepší jsou v okrese.

My řekneme ruce vzhůru
a hned máme peněz fůru,
žádné jiné řemeslo
nikdy tolik neneslo.

Pod dubem, za dubem,
tam si na tě počíháme,
Pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.

 

Hloupý koupí, chytrák loupí,
dej sem cukr, dej sem kroupy.
Seď formánku na houni,
přepadli tě vrahouni.
Loupežník je nesmlouvavý,
loupení ho strašně baví,
co šlohne, to nevydá,
jelikož je nelida.

Pod dubem, za dubem,
tam si na tě počíháme,
Pod dubem, za dubem,
tam tě oškubem.

 

Svolávací píseň do kruhu:

Tluče bubeníček, tluče na buben

a svolává děti, děti pojďte sem.

Sedneme si na kytičku, zazpíváme si písničku.

Hola, hola, hej, někdo nemeškej.

 

Píseň :

Naše školka to je školka, rádi do ní chodíme.

Pěkně si tam pohrajeme, novému se učíme.

Sluníčko nám pěkně svítí do té naši školičky,

Usmívá se nakukuje na ty hodné dětičky.

 

Říkanka s pohybem:

To je náš dům,

tohle je váš dům,

to jsem já,

a to jsi ty,

já jsem kluk,

a já jsem holka,

čeká na nás naše školka.

 

Domeček

Stojí, stojí domeček, mechový má dvoreček.

Kdo v něm bydlí? Nevíme. Jak to asi zjistíme?

Ťuk, ťuk na vrátka a začíná pohádka….