PRÁZDNINY

Hurá, hurá, jdeme domů,

zavíráme naši školu,

jsou tady prázdniny,

píší letní noviny,

koupání je dovoleno,

všechno už je zabaleno,

budem si, Matýsku,

stavět hrady na písku.

 

VLÁČEK

Mračil se, mračil se vláček malý,

že se mu zajíci posmívali,

že musí jezdívat tam a zpátky,

že musí zastavit u zastávky.

Čekají, čekají cestující,

jezevec, tři ježci, dva zajíci,

čekají slepice, kohout i pes,

na vláček čeká už snad celá ves.

Stěžoval si vláček na kolečka,

že piští, když jedou do kopečka,

že piští, když jedou z kopce dolů,

nemají na kopce žádnou školu.

Výpravčí Mareček silně volá,

namažte vagonkům všechna kola,

namažte kolečka třeba medem,

zastavit, zahoukat a hned jedem.

Nebude určitě na závadu,

dáme-li vagonkům marmeládu,

namažte povidly vláček celý,

aby mu kolečka nepištěly.

 

KRÁVY, KRÁVY

Krávy, krávy, jak si vlastňe povídáte?

Krávy, krávy, jakou máte řeč?

Krávy, krávy, jak si vlastňe povídáte?

Krávy, krávy, jakou máte řeč?

Mumuu mu, mumuu mu, mu mu mu

Mumuu mu, mumuu mu, mu mu mu

Mumuu mu, mumuu mu, mu mu mu

Mumumu, mumumu, mu mu mu!

Kočky, kočky, jak si vlastňe povídáte?

Kočky, kočky, jakou máte řeč?

Kočky, kočky, jak si vlastňe povídáte?

Kočky, kočky, jakou máte řeč?

Mňaumňau mňau, mňaumňau mňau

mňau mňau mňau

Mňaumňau mňau, mňaumňau mňau

mňau mňau mňau

Mňaumňau mňau, mňaumňau mňau

mňau mňau mňau

Mňaumňaumňau, mňaumňaumňau

mňau mňau mňau!

Pejsci, pejsci, jak si vlastně povídate?

Pejsci, pejci, jakou máte řeč?

Pejsci, pejsci, jak si vlastně povídate?

Pejsci, pejci, jakou máte řeč?

Hafhaf haf, Hafhaf haf, haf haf haf

Hafhaf haf, Hafhaf haf, haf haf haf

Hafhaf haf, Hafhaf haf, haf haf haf

Hafhafhaf, hafhafhaf, haf haf haf!

Hadi, hadi, jak si vlastně povídáte?

Hadi, hadi, jakou máte řeč?

Hadi, hadi, jak si vlastně povídáte?

Hadi, hadi, jakou máte řeč?

SssSss Ss, SssSss Ss, ss ss ss

SssSss Ss, SssSss Ss, ss ss ss

SssSss Ss, SssSss Ss, ss ss ss

SsSsSs, SsSsSs, ss ss ss!

Kapři, kapři, jak si vlastně povídáte?

Kapři, kapři, jakou máte řeč?

Kapři, kapři, jak si vlastně povídáte?

Kapři, kapři, jakou máte řeč?

kapří zvuky

Žáby, žáby, jak si vlastňe povídáte?

Žáby, žáby, jakou máte řeč?

Žáby, žáby, jak si vlastňe povídáte?

Žáby, žáby, jakou máte řeč?

Kvakvaa kva, kvakvaa kva,

kva kva kva

Kvakvaa kva, kvakvaa kva,

kva kva kva

Kvakvaa kva, kvakvaa kva,

kva kva kva

Kvakvakva, kvakvakva,

kva kva kva!

Němé tváře, němé tváře, jak si vlastně povídáte?

Němé tváře, němé tváře, jakou máte řeč?

Němé tváře, němé tváře, jak si vlastně povídáte?

Němé tváře, němé tváře, jakou máte řeč?

mix všech zvířat

 

KDYŽ JSEM JÁ SLOUŽIL

Když jsem já sloužil to první léto,

vysloužil jsem si kuřátko za to.

A to kuře krákoře běhá po dvoře,

má panenka pláče doma v komoře.

Když jsem já sloužil to druhé léto,

vysloužil jsem si kachničku za to.

A ta kačka bláto tlačká

a to kuře krákoře běhá po dvoře,

má panenka pláče doma v komoře.

…husičku za to. A ta husa chodí bosa…

…vepříka za to. A ten vepř jako pepř…

…telátko za to. A to tele hubou mele…

…kravičku za to. A ta kráva mléko dává…

volečka za to. A ten vůl jako kůl…

…botičky za to. A ty boty do roboty…

Když jsem já sloužil poslední léto,

vysloužil jsem si děvčátko za to.

A to kuře krákoře běhá po dvoře,

má panenka stele postel v komoře.

 

SLIB PŘEDŠKOLÁKA

Přísahám dnes na psí uši,

na kočičí svědomí. 

Že se budu pilně učit,

to co ještě neumím.

Končí školka, doba hraní,

teď mě čeká čtení, psaní.

Mami, tati, je to tak,

už je ze mě předškolák.

 

ŠKOLKA UŽ NÁM MÁVÁ

Uteklo jak voda v řece těch pár let,

kdy se dětem ze dne na den změnil svět.

Od maminky do mateřské školky

zavítali všichni – kluci, holky!

Kreslili jsme, zpívali a tančili,

hráli si i na procházce řádili.

Každý den jsme po obědě spali.

To se změní – vždyť už nejsme malí!

Školka už nám mává, mává, mává,

něco sice končí, ale nemějte strach.

Nová dobrodružství každý očekává:

usedneme do lavice po prázdninách!

 

TŘÍDÍME ODPAD
 

I když jsme jen malé děti,

umíme už třídit smetí.

Modrá, žlutá, zelená,

víme, co to znamená.

Nedá nám to žádnou práci,

už jsme jako dospěláci.

Papír, plasty, sklenice,

nápojové krabice.

Prší, prší jen se leje,

popelář se na nás směje.

Rychle z auta vyleze,

odpadky nám vyveze.

 

OSPALÁ SNĚŽENKA

Zaspala sněženka jaro,

jak se to prosím vás stalo?

Sestřičky její už dávno vstaly,

ty začátek jara neprospaly.

Do bílých šatů se strojí,

volají sestřičku svoji:

,,Sněženko vstávej, sluníčko svítí,

je přeci krásné na světě býti.”

Najednou sněženka vstává

a ptá se: ,,Kdopak se vdává?”

,,Kdo by se vdával?” jí povídají,

,,Sněženky bílé šatičky mají.“

 

VELIKONOČNÍ KOLEDA

A já malý koledníček,

obešel jsem pět vesniček.

Nesu plný košíček

sladkostí i vajíček.

Když mi dáte vajíčko,

vyšlehám vás maličko.

To abyste zdravé byly,

získaly dost jarní síly.

 

JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA, TO JE CELÝ ROK

Jaro, léto, podzim, zima, to je celý rok,

stejně letos jako loni, tak i napřesrok.

Po jaru je vždycky léto, podzim po létu

a nežli se nadějeme, zima už je tu.

Když je jaro v plné kráse, když má zelenou,

na trávníku kluci hrají s míčem kopanou.

Po jaru je vždycky léto, podzim po létu,

a nežli se nadějeme, zima už je tu.

 

NA JAŘE

Na jaře, na jaře čáp jede v kočáře,

hej hopy, hej hopy, hej hopy, hop.

Čáp veze sluníčko, točí se kolečko,

hej hopy, hej hopy, hej hopy, hop.

 

MORANA

Moranu dnes vyneseme,

zimou už se netřeseme.

Sluníčko už bude hřát,

není co si více přát.

Všechno zase pokvete,

všem to dneska řekněte.

 

MUZIKANTI

Bum, ratata bum,

bum, ratata bum,

bum, ratata bum,

bum, ratata bum.

My hrajeme fidli, fidli,

kluci do bubínku mydlí,

troubíme tramtará, drnká tu kytara,

užije si, kdo tu bydlí.

Bum, ratata bum,

bum, ratata bum,

bum, ratata bum,

bum, ratata bum.

My jsme ta kapela skvělá,

řeknu vám, jak se to dělá:

vesele skotačit, na svět se nemračit,

to  je ta legrace celá.

Bum, ratata bum,

bum, ratata bum,

bum, ratata bum,

bum, ratata bum.

 

MUZIKANTSKÁ RODINA

Táta včera v šatníku, zatloukal pár hřebíků.

Bum, bum, bum, div nezbořil celý dům.

V kuchyni zas maminka, každou chvilku zacinká,

paličkou, velkou nebo maličkou.

Naše malá Monika taky v hudbě vyniká,

ta hraje, na skleničku od čaje.

I náš Véna ze zvyku, umí dělat muziku,

panečku, vařečkou o vřečku.

Když my hrajem do-re-mi, každý pozná, kdo jsme my,

jediná, muzikantská rodina.

 

ŠAŠEK

Šašek, šašek s velkým nosem

prstem kývá pojď sem, pojď sem.

Otáčí se, pohupuje v kolenou,

na tváře si namaloval červenou.

Nohy, ruce má jak z gumy,

kulit oči taky umí.

Rozcuchané vlasy, pusa široká –

karneval je jenom jednou do roka.

 

LESNÍ ZVÍŘÁTKA

Medvěd, zajíc, vlk a liška

po lese si běhají.

V zimě chtějí plná bříška,

potravu si hledají.

Tuhle kořen, támhle šiška,

do zásoby schovají.

V pelíšku se v teple schoulí,

zimu v klidu přečkají.

 

ZIMNÍ OBLEČENÍ

Punčocháče, ponožky, oblečeme na nožky.

Ještě tričko, mikinu, vyzrajeme na zimu.

Přesto všechno gaťata, ať jsme správná mrňata.

Na hlavičku čepičku, na nožičku botičku.

Ručky zebou víc a víc, schovej je do rukavic.

Se sněhem si můžeš hrát, vesele se koulovat.

 

SNĚHULÁK

Kupa sněhu děti láká

postavit si sněhuláka.

Sněhulák je veliký,

z uhlíků má knoflíky,

krásnou bílou náprsenku,

do oken nám kouká zvenku.

 

SÁNĚ LETÍ

Sáně letí, sáně letí,

to k nám spěchá Ježíšek. 

První vločka, druhá, třetí,

snad má teplý kožíšek. 

Dárky dává, dárky dává,

všem pod jejich stromečky, 

nikomu pak nezamává,

zmizí během chviličky.

 

ANDÍLKOHRANÍ

Andílek si nebem letí,

pozoruje hodné děti.

Kohopak to vidí z nebe?

Vidí mě a vidí tebe.

Po oblacích poskakuje,

stříbro kolem rozhazuje.

 

ČERTÍK

Každý čertík rohatý

černý je a chlupatý.

Z pekla když vyleze ven,

dupne jedním kopytem.

Vidle, řetěz, pytel má,

nezbedníky on hledá.

Já jsem hodná, nechoď sem,

zamávej nám ocasem.

 

RANNÍ ROZCVIČKA

To jsou oči, to jsou uši, 

dneska mi to ale sluší.

Zde mám bříško a zde záda

čelo, nos a malá brada. 

To jsou paže, to jsou nožky, 

zadupeme do podložky. 

 

ZAVÍRÁM LES

Zavírám, zavírám les,

aby sem nikdo nevlez,

ani kočka, ani pes.

Vleze-li sem bába,

ať je z ní žába.

Vleze-li sem dědek,

ať je z něho dudek.

Vleze-li sem panna,

ať je z ní srna.

Vleze-li sem mládenec,

ať je z něho mravenec.

 

VYLEŤEL SI PYŠNÝ DRAK

Vyletěl si pyšný drak,

vyletěl až do oblak,

z vysoka se dívá na svět,

strašil by a neví jak.

Rozhlíží se do všech stran,

potom spatřil hejno vran,

ale vrány se mu smály,

že je ještě malý pán.

Do šíře i do dáli,

nikde se ho nebáli,

a ty zuby papírové

pro ty se mu vysmáli.

 

POUŠTĚNÍ DRAKA

Draku, ty jsi vážně drak?

Hudry, hudry, je to tak!

A máš zuby dračí?

Mám dva - to mi stačí!

A co těmi zuby jíš?

Princezen mám plnou spíž!

Ach ty lháři – každý to ví,

že jsi jenom papírový!

 

JEŽEK

Na zahradě zůstal ježek,

nikdo mu o zimě neřek.

Už je pozdě, ježečku,

už  bys měl být v domečku.

A tak z listí domeček

staví rychle ježeček.

Už ho stihl a je rád,

že teď může v klidu spát.

 

ZELENINA   

Brambory si uvaříme,

brambory si osolíme,

jazýček to ochutná,

mňam to bude dobrota!

(vaříme různé druhy zeleniny)

 

PODZIM

Na podzim, když listí opadá,

tráva usychá, kvítí uvadá,

děti ve větru pouštějí draky,

slunce zakrývají černé mraky.

Na zem dopadají kapky deště

a zvířátka nespí ještě,

poprosím svoji maminku,

ať povídá mi chvilinku:

Jak podzim opravdu vypadá,

když barevné listí opadá,

tráva usychá, kvítí uvadá.

 

DEŠTÍK

Když padaj deště kapičky,

kapi, kapi, kap,

tak vezmeme si deštníčky,

tak, no právě tak.

Proč, proč, proč asi

padá nám deštík na vlasy,

proč, proč, proč asi

prší nám na vlasy.

 

NA ZÁŘÍ

Na září, na září,

těšili se sadaři.

Když se hodně natěšili,

holé stromy po nich zbyly.

 

UKLÍZECÍ PÍSNIČKA

Nejdřív tady uklidíme,

pak se všichni posadíme.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět.

Na svém místě budu hned!

 

ZPÍVEJME SI

Zpívejme si, zpívejme a mějme se rádi,

s písničkou je veseleji věřte kamarádi.

Kdo si zpívá, krásu vidí, nikomu nic nezávidí,

proto všichni s písničkou zaplavme zem celičkou.